Srpen 2011

Kolejiště před dokončením

7. srpna 2011 v 2:19 Téměř hotové kolejiště
Je začátek srpna a tak Vám mohu představit zatím nedokončený výsledek svého 3 měsíčního díla. Ještě zbývá dodělat spousta detailů a ani koleje ještě nejsou řádně vyrovnány a podsypány. Přesto už se ale dá jezdit, takže mohu postupně zapojovat ty chuchvalce drátů a ověřovat tak v praxi, co vydrží letní lijáky a kudy naopak cesta nevede.

Nástupiště - zatím neosazené nádražním domkem, který bude zakrývat elektroinstalační uzel. Nádražní světla jsou vyrobena z brčka od nápojů, sokl je kryt z 5ti kolíkové vidlice a cylindr z anténní koncovky. Zdroj světla je vysoce svítivá LED zapojena přes odpor na 5V. Na této kombinaci se nedá téměř nic zničit, takže vše zatím plně funkční.



Ještě možná doplním patníky k příjezdové cestě...



Lokomotiva a vagonky jsou zatím v původním stavu. Úpravu jejich exteriéru do nějaké inteligentní podoby si nechám asi na dlouhé zimní večery. Zásadní změnou však prošel vnitřek lokomotivy, kam jsem doplnil přijímač dálkového ovládání vykuchaný z nějakého vraku autíčka. Lokomotiva tak umí dopředu, dozadu a houká.


Závory - to byl docela oříšek. Dilema mezi servopohonem a elektromagnetem. Šel jsem do elektromagnetu z důvodu jednodušší elektroniky ovládání, protože ve venkovních podmínkách elektronika prostě trpí. Konkrétně spínání elektromagnetů závor bylo původně integrovaným obvodem 555 a relátkem. Tato sestava přestala po pár deštích fachčit a tak jsem to vyřešil triakem, tranzistorem a dvěma odpory - jednoduché a naprosto spolehlivé.
K těm závorám možná jen taková vychytávka - jádro elektromagnetu zajíždí rychle a závory by měly nepřirozený pohyb. Uložil jsem je proto do tlumiče z otvírání dvířek (např. kazetových magnetofonů) a jádro elektromagnetu spojil se závorou přes pružinu. Tato kombinace působí fakt modelové a závory se pozvolna zavírají, resp. tahem protizávaží otvírají.



Tady bude potřeba ještě dodělat přejezd a zamaskovat pouzdra elektromagnetů závor...



Veškeré rostliny jsou samozřejmě živé (i ten mizerný plevel, co prorůstá všude tam, kde chybí pod zásypem textilie).



Potůček už je taky v provozu, jen ta voda v jezírku se musí ve vedrech měnit skoro každý týden...


Semafory jsou zatím ve zkušebním provozu nainstalovány 2 a testuji na nich autoblok v zapojení s NE555 (zalito v epoxidu). Vše zatím perfektně funguje, jen červenou LED budu muset nahradit za nějakou více svítivou (ve dne špatně vidět). Vím, pro období páry by se více hodila mechanická návěstidla, ale třeba na ně časem taky dojde...




Tak k této mašince čeká ještě další v krabici. Ta ale zatím nemá předělané ovládání (už je ale připravené). Takže výhledově by se po trati měly prohánět 2 nezávisle ovládané soupravy.



V tomto strážním domku se ukrývá druhý elektrický uzel kolejiště. Domek jsem tvořil skoro celý den, ale měl by vydržet venkovní podmínky. Postup výroby mám taky někde nafocen a tak se k němu výhledově vrátím...



Takto tedy vypadalo kolejiště v roce 2011 a pokud máte zájem, můžete si zde prohlédnout další fotografie již z roku 2014. Kolejiště tu má už téměř finální podobu a nebo je k dispozici i níže vložené video...


A takto již vypadá kolejiště v současné podobě (rok 2014):

Stavba kolejiště

5. srpna 2011 v 23:58 Stavba kolejiště
Jako základ pro stavbu kolejiště byla použita dětská vláčkodráha o rozchodu 51mm. Vláčkodráha obsahuje jednu parní lokomotivu, tendr, osobní a nákladní vagon. Pohon je v neupraveném stavu na 4 tužkové baterie AA, přepínání vpřed a vzad je přepínačem na lokomotivě. Další vypínač slouží k zapnutí zvuku imitujícího jízdu parní lokomotivy a cinkání závor. Uvnitř lokomotivy je zabudován i kouřový generátor s mechanickým dmychadlem, takže komín vydává i reálný kouř.


V krabici jsou dále dvě ručně ovládané vyhybky, které lze velice snadno předělat na pohon modelářským servem. A samozřejmě plastové kolejivo:



Důležitou fází je rozvrh celého kolejiště. Pro maximální jednoduchost a případnou pozdější variantu automatického provozu minimálně 2 souprav jsem se rozhodl pro jednosměrný provoz ve dvou vzájemně propojených okruzích. Celé jsem si to zhruba načrtl na kus papíru a pro získání základních rozměrů jsem si okruh zkusmo poskládal na trávník. Z toho mi vyšlo, že budu potřebovat plochu 2,5m x 4,2m.
Pak přišlo na řadu kolečko, lopata a vznikl budoucí základ kolejiště. Tady jsem udělal první chybu - pod celé kolejiště jsem měl položit pletivo, protože krtek má taky lopatičku a dost často se mi snaží měnit terén.

Jako první krok jsem zvolil stavbu tunelu. Musel jsem vše opět dobře rozměřit, protože tunel bude z kamene a betonu a později už bych ho prostě nikam neposunul.



V této fázi bylo nejtěžší vyřezat a poskládat šalování - formu na odlití betonu


A pak už jen betonování.


Hrubá stavba tubusu tunelu dokončena...


Lepení portálu. Flexou nařezané zbytky obkladových dlaždiček jsem nasázel do lepidla na dlažbu...


Pak už jen zakrýt plexisklovými zbytky (jsou podloženy kovovými trubičkami jako výztuha proti prohnutí) a zasypat betonem. Tunel je dost krátký, takže do něho lze z každé strany sáhnout pro případně vykolejený vagon.


No a tunel je na světě...


Rozmístění dalších kamenů a modelování kolejového podkladu..



První část hotová...



Rozměření a vytvarování náspu z polystyrenu. K jeho řezání jsem hodně využil klasickou trafopájku s cca 15 cm dlouhým drátem Cu 1,5 místo klasického pájecího očka. Drát lze naohýbat do potřebného tvaru a s trochou citu se pak dá polystyren celkem snadno odřezávat.



Na polystyrenovou formu náspu jsem špachtlí nanesl flexibilní lepidlo a pod kolejové lože jsem nastříhal perlinku pro zpevnění. Pak další vrstva lepidla a do něj zalepeny kamínky...


Lepidlo se musí houbičkou a kartáčkem ještě před úplným ztuhnutím z kamínků omýt...


Vše musí být zase dobře rozměřeno, aby se daly bez problémů usadit mosty a taky jsem již pod lepidlo instaloval vodiče na osvětlení a signalizaci...


S vodou jsem původně nepočítal, ale nakonec jsme rozhodli, že teda jo. Takže zakopat trubku pro návrat vody k čerpadlu a vybetonovat malou jímku pro čerpadlo.



Mosty, nebo tedy spíš jen jeden most, je odlitý z betonu do formy. Je to vlastně jen betonová deska vyztužená armaturou z drátů.



Trošku jsem měl dilema, z čeho udělám mostní konstrukci. Šlo by to pravděpodobně z nějakých koupených profilů, ale zkusil jsem to, co bylo zrovna po ruce. Dubové odřezky, pila, frézka, lepidlo a barva - no a kdo má trošku fantazii, tak v tom snad železniční most poznáSmějící se Jen zase ta piplačka s těma žbrdlinkama...



Výroba koryta potoka a také formy druhé části mostu, který bude odlitý přímo na kameny terénu.


Položena folie a osazeny kameny k jezírku. Usazení první části mostu.



Betonový oblouk mostu je potažen flexilepidlem a špachtlí vytlačena imitace spár kamenných bloků. Zábradlí na mostě je z plastové desky starého šuplíku a nahřátou špachtlí je do něho vytavena imitace profilových plechů.



Posledních pár fotek je přidáváno téměř přesně po 2 letech provozu kolejiště a až na pár detailů jsou stavby téměř bez problémů. Ani v zimě nic nepřikrývám a tak vše, co je popsáno výše, odolá venkovním podmínkám bez problémů. Třeba ale opukové kameny, kterými jsem kolejiště obložil, se v mrazech dost často roztrhnou. Taky sypané kamínkové cesty a to i zpevněné cementem, nebo třeba vodním sklem, dlouho nevydrží hlavně letní lijáky. Takže technologie výroby cest na spodním obrázku vydržela necelý rok a nyní už je místo ní cesta z pískované asfaltové lepenky.



Nově udělaná silnice z pískované lepenky. Lepenka je fixovaná patníky, což jsou plastové hranolky se zataveným hřebíkem pro zapíchnutí do země.


A že zatěžkávací zkoušky nejsou jen povětrnostní...

Dětský vláček a skalka

5. srpna 2011 v 0:43 Jak to vše začalo
Modelům vláčků už jsem propadl ještě jako kluk a TTéčko jsem proháněl na panelu 2 x 3m vybaveném domečky, výhybkami, mosty a tunely až do doby, kdy tato zábava musela ustoupit běžným povinnostem dospěláka. Různá šidítka v podobě PC her vlakových simulátorů jsem si rád zahrál hlavně za dlouhých zimních večerů - ale to prostě není ono.
Loni jsem na zahradě zrušil nafukovací bazén (tisíckrát čistit a párkrát koupat mi přišlo neefektivní) a na jeho místě si přítelkyně vymyslela skalku. Do toho se mi samozřejmě taky moc nechtělo - kupit hlínu a kameny - nezajímavé, že?
Letos na jaře jsem ale tak nějak šmejdil s kámošem po burze a nějak mě tam zaujala taková velká krabice s dětskou čínskou vláčkodráhou. Bylo to celý z plastu a tak mě hned blesklo hlavou, jestli ono by to nemohlo jezdit i venku. No za pade - nekupte to - a tak jsem si ve svých 45 letech nesl domů hračku pro děti od 3 let (nepíšou tam do kolika, takže co...)
Pak krabice ležela v kumbále a číhala na svoji příležitost. Ta kupodivu přišla, protože téma skalka se vrátilo a nešlo nijak okecat. Takže jsem si zase vzpoměl na tu krabici a začal ji konfrontovat s LGB. Přišlo mi nerentabilní na zahradě "zakopat" s touto profi železnicí tisíce a tak jsem si řekl, že to zkusím trošku jinak a položil na trávník první plastovou kolej...